Jdi na obsah Jdi na menu
 


KNIHOVNA LATINSKÉ ŠKOLY

23. 7. 2012

Po založení města došlo nejen k obrovskému rozmachu hornictví a růstu města až na druhé nejlidnatější město v království, ale ruku v ruce s tím přišla do města i vzdělanost. Už v roce 1519 byla pro potřeby vzdělávání v Jáchymově založena latinská škola. Její součástí se v roce 1524 stala i latinská knihovna. V roce 1534 se stal rektorem latinské školy městský kazatel Johan Mathesius, který je znám i jako zakladatel nejstarší matriky na našem území a rovněž jako zakladatel kroniky města.

Zajímavostí zdejší knihovny je od prvopočátku i to, že byla určena nejen pro potřeby žáků latinské školy, ale i lékařům, horním úředníkům a těžařům.

Knihovna byla společně se školou jako hnízdo protestantismu v rámci rekatolizace města v roce 1627 uzavřena. Ve své době byla knihovna dokladem nejen vzdělanosti městských elit a humanismu, ale i důkazem bohatství města.

V roce 1871 zbytky knihovny na půdě radnice (zasypané odpadem, sutí i sněhem) objevil ředitel Chebského městského archivu a jáchymovský rodák Karl Siegl (1851-1943). Ten zde původně hledal tzv. šlikovskou knihovnu. Po objevu knih ihned začal sepisovat seznam, který odevzdal hornímu mistrovi Florianu Voglovi (1818-1896). Náhodné objevení knih je vlastně zachránilo, protože již v roce 1873 postihl město katastrofický požár, kterému podlehla s městem i radnice. Knihy by tak byly bez povšimnutí ztraceny.

Z knihovny se zachovalo 232 knih obsahujících 358 děl, z nich je 52 vytištěných do roku 1500 – jedná se tedy o evropské prvotisky (inkubálie). Z jedné třetiny knihovnu tvoří teologické spisy, další třetina jsou spisy antických klasiků a zbytek slovníky, astronomická a astrologická díla, kalendáře a spisy přírodovědecké nebo botanické. Část knihovny je vystavena v Muzeu v budově bývalé mincovny. V současné době (2019) město Jáchymov dokončuje rekonstrukci sklepů radnice, kde bude zřízena expozice věnovaná právě latinské knihovně.

Najdeme zde například spis Sarepta od Mathesia nebo epos Das Joachimsthaler Bergbuchlein od Hanse Rutharda. Nejmladší knihou je Cosmographia od Sebastiana Münstera z roku 1629. Unikátem je iluminovaná německá Bible z roku 1475, nejcennějším dílem je pravděpodobně hebrejský Starý zákon - rukopisný kodex o 464 pergamenových listech od Eliezera ben Issaka ze dvanáctého století. Najdeme zde i Agricolovo dílo Dvanáct knih o hornictví z roku 1557. Dále knihovna obsahuje Homérovu Illias z roku 1535, dva svazky duchovních písní Cantica Sacra od Nickela Hermanna, latinskou Bibli vytištěnou v Benátkách roku 1479 nebo Ptolemaiovu Cosmographii vydanou v Ulmu roku 1486 se 32 barevnými mapami.

Veřejná knihovna byla ve městě vybudována v letech 1540-41 zásluhou starosty Štěpána Hackera. Zajímavostí této knihovny byl tištěný výpůjční řád.