KÁMEN TŘÍ PANSTVÍ
ÚVOD
Při pročítání turistických portálů i oficiálních webových stránek lze narazit na množství nepřesností týkajících se trojbokého hraničního kamene zvaného Dreiherrenstein, tedy Kamene tří panství. Informace jsou často bez uvedení zdrojů přebírány a dále šířeny, přestože neodpovídají historickým skutečnostem. Tato významná památka si proto zaslouží věcné objasnění nejčastějších omylů.
LET0POČET 1544, MARIE TEREZIE A ERBY ZEMÍ
Hraniční kámen byl původně vztyčen již roku 1677, avšak nese letopočet 1729. V tomto roce byl znovu osazen po definitivním vytyčení zemské i územní hranice. Letopočet 1544, který bývá někdy uváděn, nedává historicky smysl. K vymezení zemské hranice mezi Českým královstvím a Saskem došlo až na základě tzv. Pražské dohody z 14. října 1546. Systematické osazování hraničních kamenů následovalo až od roku 1558.
Stejně tak nelze spojovat kámen s vládou Marie Terezie. Ta nastoupila na český trůn roku 1740, tedy více než deset let po posledním osazení kamene s datací 1729. V době jejího nástupu již mezník na místě dávno stál.
ERBY A JEJICH SKUTEČNÝ VÝZNAM
Dalším rozšířeným omylem je tvrzení, že znaky na kameni představují hranice Čech, Saska a rodu Schwarzenbergů. Ve skutečnosti kámen označoval hranici tří panství: saského panství Schwarzenberg (nikoli českého šlechtického rodu Schwarzenbergů), panství Schönburg a území rodu Šliků, tedy Ostrova a Jáchymova. Shoda jména Schwarzenberg je zde čistě zeměpisná.
Na severozápadní straně je alianční znak Saského kurfiřtství a Polského království. Nejde tedy o „znak Saska a Polska jako dvou států“, ale o symbol personální unie, kdy byl saský kurfiřt zároveň polským králem. Zkratka FARPES znamená Fridericus Augustus Rex Poloniae Elector Saxoniae, tedy „Friedrich (August), král polský a kurfiřt saský“. Znak tak vyjadřuje suverenitu panovníka nad příslušným územím.
Na severovýchodní straně je znak panství Horní Hrad (Hauenstein) s nápisem Hauenstein a letopočtem 1729. Jde o alianční erb, který odkazuje na majetkové vazby mezi markrabaty z Badenu a vévody Sachsen-Lauenburg, kteří panství drželi.
Na jižní straně je rakouská orlice symbolizující horní město Jáchymov s nápisem Joachimsthal a letopočtem 1729.
POSLEDNÍ ÚPRAVA HRANICE
Poslední významná úprava hranice zde proběhla v letech 1842–1843. Tehdy byla státní hranice mezi Saským královstvím a Českým královstvím (v rámci Rakouského císařství) vyznačena terénním příkopem, který je v krajině patrný dodnes. Kámen byl označen číslem 376 a doplněn iniciálami KS (Königreich Sachsen) a KB (Königreich Böhmen).
Je třeba zdůraznit, že Dreiherrenstein označoval styk tří panství, nikoli tří moderních států v dnešním slova smyslu. Projekce současných hranic do raně novověkého uspořádání je jedním z důvodů pozdějších omylů.
SPOJITOST S BOŽÍM DAREM
S městem Boží Dar nemá kámen historickou spojitost. Dokonce ani nešlo o nejbližší osídlené místo. V prostoru dnešních větrných elektráren stávala osada Sonnenwirbelhäuser (Klínovecké Chalupy), která náležela pod panství Jáchymov.
Současné spojování této památky s jinými správními celky lze chápat spíše jako součást moderní turistické prezentace regionu než jako odraz historického vývoje hranic. Dreiherrenstein náleží svým historickým kontextem především k jáchymovskému území.
Úvodní foto: Michal Urban – Montanregion Krušné hory – Erzgebirge
Fotogalerie zde: https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Kamen_tri_panstvi_Dreiherrenstein/
