MATHESIUS JOHANNES /24.6.1504 -7.10.1565/
Původ a studia
Johannes Mathesius se narodil 24. června 1504 v saském Rochlitz (Rochlice) jako třetí syn těžaře a konšela Wolfganga Mathesia. Po smrti matky jej vychovávala babička Juliana Scheuerfussová.
Od šesti let navštěvoval školu v Rochlitz, od třinácti let pak triviální školu v nedalekém Mittweidu. Roku 1521 mu zemřel otec a Mathesius odešel studovat gymnázium v Norimberku. Během studií byl nucen žebrat, protože rodina po neúspěšných investicích otce neměla prostředky na jeho další vzdělávání.
V roce 1523 odešel studovat do Ingolstadtu, ale kvůli nedostatku financí zde pobýval jen krátce. Ve studiu pokračoval v Mnichově, kde získal místo knihovníka u pana Casimira. Zde se na popud šaška Löfflera poprvé setkal s myšlenkami Martina Luthera a zároveň se seznámil s Michaelem Cellariem, pozdějším reformátorem a farářem v Augsburgu.
Po ukončení studií působil jako vychovatel na zámku Odelzhausen u Sabiny Auerové. Zde se podrobně seznamoval s díly Martina Luthera a Ulricha Zwingliho a navázal přátelství s doktorem Petrem Widmannem – pozdějším dlouholetým přítelem. Poté následoval pobyt u faráře Zachariáše Weixnera v Brucku u Fürstenfeldu, který jej seznámil s dalšími Lutherovými spisy.
Ty na Mathesia zapůsobily natolik, že se roku 1529 rozhodl odjet přímo do Wittenbergu. Cestou se zastavil v rodném Rochlitz a do Wittenbergu dorazil 21. května. Kázání Martina Luthera na něj zapůsobilo tak silně, že se rozhodl nastoupit jako student na tamní univerzitu. Imatrikulován byl 30. května 1529. Přestože byl podporován z Rochlitz i svými přáteli, mohl studovat pouze jeden rok.
Díky Veitu Dietrichovi poté získal místo bakaláře na škole v Altenburku. V roce 1533 mu zde bylo nabídnuto místo rektora latinské školy v Jáchymově. Město tehdy vůbec neznal a místo přijal až na radu Valentina Kolba, notáře a písaře v Coburgu. V Jáchymově nakonec zůstal až do roku 1540.
Mathesius a latinská škola
Dne 30. května 1532 vystřídal Mathesius ve funkci rektora latinské školy Petra Plateanuse. Jedním z jeho prvních kroků bylo zařazení katechismu do výuky, což bylo v té době neobvyklé. Tento krok vyvolal kritiku části katolického obyvatelstva, Mathesius jej však obhájil.
Ve funkci rektora působil osm let a během této doby se škola proměnila v humanistické vzdělávací centrum známé po širokém okolí. Za jeho působení město odkoupilo palác Vavřince Schlik pro potřeby školy.
Školu navštěvovaly významné osobnosti své doby. Do Jáchymova přijeli například básník Eobanus Hessus nebo učenci Justus Jonas a Jiří Spalatinus. Roku 1538 získal Mathesius podíl na dolech těžaře Matesa Saxe, což mu později umožnilo pokračovat ve studiu na univerzitě ve Wittenbergu.
Návrat do Wittenbergu
V roce 1540 se Mathesius vrátil do Wittenbergu, kde se stal žákem a blízkým spolupracovníkem Martina Luthera. Díky tomuto osobnímu vztahu mohl později sepsat první Lutherův životopis.
Kazatel v Jáchymově
V listopadu 1541 přijela do Wittenbergu sedmičlenná delegace z Jáchymova s prosbou, aby se Mathesius stal kazatelem v tamním kostele sv. Jáchyma. Další delegace přijela 28. prosince téhož roku s dopisy od městské rady a hornického spolku.
Jednání se protáhla kvůli nepřítomnosti Jeronýma Schlik, ale nakonec bylo místo kazatele potvrzeno. Dne 29. března 1542 obdržel Mathesius od Martina Luthera ordinaci, tedy právo kázat evangelium a udělovat svátosti. Dne 13. dubna obdržel další ordinaci také od Filipa Melanchthona.
Po návratu do Jáchymova kázal v kostele sv. Jáchyma. Oženil se se Sibylou Richterovou, dcerou hutního úředníka. Nejprve působil jako pomocný kazatel, později se stal farářem, kronikářem města a také členem městské rady.
Mezi jeho přátele patřili například Nikl Hermann nebo Georgius Agricola. Do Jáchymova za ním přijížděli také Melanchthon a pravděpodobně i Martin Luther, i když Lutherova návštěva není jednoznačně doložena.
Konflikt s královskou mocí
Mathesius otevřeně podporoval Schliky v jejich sporech s králem Ferdinandem I. a kritizoval podporu panovníka ve Šmalkaldské válce. Kázal proti královským hejtmanům v Jáchymově – Felixovi Bohuslavovi z Lobkovic a Kryštofovi Gendorfovi z Gerdorfu.
Dne 28. září 1546 jej proto označili za zrádce a stěžovali si na něj u panovníka. Protože však za Mathesiem stála městská rada i většina obyvatel, nechal král celou věc otevřenou.
Dne 6. prosince byl Mathesius společně s třiceti měšťany povolán do Prahy před krále. Díky jeho latinsky vedené obhajobě a také hospodářskému významu Jáchymova – město odvádělo královské pokladně přibližně 80 000 tolarů čtvrtletně – bylo dosaženo kompromisu. Mathesius se omluvil a slíbil loajalitu města.
Jeho obhajoba bývá někdy přirovnávána k Lutherovu vystoupení ve Wormsu před císařem Karlem V.
Pozdější léta
Po tomto konfliktu se Mathesius stáhl z politické činnosti. Nadále působil jako farář a věnoval se duchovní a literární práci.
V roce 1550 se seznámil s Georgiem Agricolou a vytvořil nový školní řád pro latinskou školu, jehož součástí byl také řád pro špitál a kostel.
Pod jeho správu spadaly také farnosti na Božím Daru, v Horní Blatné a v Abertamech.
V roce 1555 Mathesius ovdověl. Jeho žena Sibyla zemřela 23. února po nepodařeném porodu na horečku omladnic. Krátce poté si Mathesius začal stěžovat na otoky a celkovou slabost.
V roce 1565 se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil a půl roku již nebyl schopen pracovat. Dne 4. října napsal latinsky i německy nápis na vlastní náhrobek.
Johannes Mathesius zemřel 7. října 1565 po kázání v sakristii kostela sv. Jáchyma. Pohřben byl následující den. Po rekatolizaci města byl jeho hrob zničen, ostatky zneuctěny a rozházeny v Mlýnském údolí.
Dílo
Zwo Predigten von Christlicher Einigkeit – první vytištěné dílo z roku 1542.
Sbírka kázání – dochovalo se více než 1500 kázání k různým událostem.
Kronika města z let 1510–1563 – součást díla Sarepta.
Matrika – první svého druhu v českých zemích.
Epitafy, postily, dopisy, písně a básně.
Historien Von des Ehrwirdigen in Gott seligen theuren Manns Gottes Doctoris Martini Luthers anfang, Lere, leben und sterben – první životopis Martina Luthera, dokončený dva dny před autorovou smrtí a vydaný roku 1565.
Sarepta Oder Bergpostill Sampt der Jochimßthalischen kurtzen Chroniken – sbírka kázání s hornickou tematikou. Ve dvaceti kázáních shrnuje autor poznatky o těžbě a hornictví ve spojení s biblickými texty. Dílo vyšlo tiskem v Norimberku a do roku 1679 bylo vydáno čtrnáctkrát. Do češtiny jej přeložil dr. Jan Urban roku 1981.
Oeconomia – kratší veršovaný spis věnovaný roku 1560 jako svatební dar diákonovi Basileovi Cammerhöferovi. Jde o návod, jak se má chovat křesťanský hospodář a jak má řídit domácnost.
Leben Jesu – Historia Unsers lieben Herren und Heylands Jesu Christi, Gottes und Marien Son – soubor kázání z let 1551–1558.
Evangelienpostille – kázání na celý rok, poprvé vydaná roku 1565.
Fragepostille – kombinace katechismu a nedělních kázání, vydaná roku 1558.
Hochzeitspredigten – sbírka šestnácti svatebních kázání, která mezi lety 1563–1584 vyšla tiskem devětkrát.
Sirach – třídílný spis obsahující 308 návrhů kázání a výkladů starozákonního textu Sírachovec.
Celkem Mathesiovo dílo zahrnuje 57 spisů, množství písní a básní a dvacet epitafů včetně vlastního. V českých zemích bylo jeho dílo v době protireformace téměř zapomenuto a znovuobjeveno až ve 20. století. Výrazný zájem o Mathesia znovu vyvolal v polovině 80. let 20. století dr. Jan Urban svým českým překladem Sarepty.






