JOSEF II. /13. 3. 1741-20.2.1790/
Život a nástup k moci
Josef II. se narodil 13. března 1741 ve Vídni jako syn císařovny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Po smrti svého otce roku 1765 byl zvolen císařem Svaté říše římské a stal se spoluvládcem své matky v habsburské monarchii.
Po smrti Marie Terezie v roce 1780 převzal vládu jako samostatný panovník.
Reformy
Josef II. patří mezi nejvýznamnější představitele osvícenského absolutismu. Během své vlády prosadil rozsáhlé reformy, které měly modernizovat a centralizovat habsburskou monarchii.
K nejvýznamnějším patřil Toleranční patent z roku 1781, který umožnil omezenou náboženskou svobodu nekatolickým křesťanským vyznáním. Téhož roku vydal také patent o zrušení nevolnictví, který poddaným umožnil svobodnější pohyb, uzavírání sňatků nebo volbu povolání.
Další reformy se týkaly státní správy, soudnictví, daňového systému i armády. Josef II. se rovněž snažil omezit vliv církve na veřejný život a podřídit ji státní kontrole.
Josef II. v Jáchymově
Josef II. během svých cest po habsburské monarchii navštívil také Jáchymov. Do města zavítal dvakrát, a to v letech 1766 a 1779.
Na jeho počest byl důl Helena Huber přejmenován na Jáma Josef II., dnes známou jako Josefka. Také alej na Tureckém vrchu (Strážný, lidově nazývaný Klobouk) byla pojmenována jako Císařská alej.
Smrt
Josef II. zemřel 20. února 1790 ve Vídni. Jeho reformní politika výrazně ovlivnila vývoj habsburské monarchie i společnosti ve střední Evropě.
