JEŽEK OLDŘICH Mgr. /1931 - dosud/
Narodil se v roce 1931 ve Frýdku na severní Moravě. Otec byl francouzský legionář. S rodinou krátce žil v Karviné a od počátku třicátých let na Podkarpatské Rusi v městě Slatina (dnes Solotvyno na Ukrajině). Dne 15. března 1939 musela rodina utéct před Maďary. Přes Rumunsko, Jugoslávii, Vídeň a Moravu na Náchodsko, odkud pocházel otec p. Ježka. Ten brzy dostal místo kantýnského na Příbramsku, kde rodina žila po dobu okupace. Od srpna roku 1945 žije v Jáchymově, protože zde otec provozoval restauraci naproti pivovaru. Maturoval v roce 1949. Vystudoval Vysokou školu pedagogickou v Praze. Již během studia v roce 1950 učil v Krásném Lese. Další rok učil v Ostrově a studium VŠ ukončil jako učitel v Suché a Horním Žďáru. Po návratu z povinné vojenské služby v roce 1957 působil jako zástupce ředitele v nové škole v Husově ulici. Roku 1968 již byl ředitel, ale školství musel opustit v roce 1969, protože podepsal dokument 2000 slov. Následně pracoval v Ostrově v Jitoně a podniku Škoda. Po roce 1980 se stal kronikářem Jáchymova a mohl se vrátit do školství jako učitel. V roce 1990 byl znovu jmenován ředitelem ZDŠ. Kroniku vedl do roku 2006, ale z postu ředitele odešel do důchodu již v roce 1992. Je ženatý a má tři dcery.
Spoluautor knihy Jáchymov – město stříbra, radia a léčivé vody, spoluautor publikace Jáchymov pro potřeby městského kulturního střediska, o historii města psal do Městského zpravodaje, jeho články jsou obsaženy v knize Zápisník jáchymovského kronikáře. Dále je autorem řady článků a přednášek věnovaných Jáchymovu.