Jdi na obsah Jdi na menu
 


DOMINIK kardinál DUKA OP

16. 12. 2018

duka.jpegDominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas český, generální kaplan Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.

Život

Narodil se jako Jaroslav Duka 26. dubna 1943 na Rožberku v Hradci Králové. Pokřtěn byl 9. dubna v pouchovském kostele.

Matka Anežka pocházela z Hor Matky Boží na Šumavě, otec František pocházel z Pouchova (tehdy Bauschenhof). Otec byl členem Vládního vojska, ale s pomocí Jiřího M. Veselého OP dezertoval v Itálii a přes Švýcarsko do Anglie. Zde se stal zbrojířem 311. československé bombardovací perutě britského Královského vojenského letectva (RAF). V padesátých letech byl za toto odsouzen s dalšími příslušníky Československé zahraniční armády na západní frontě. Trest si odpykal na Mírově. Zemřel v roce 1991.

Jaroslav od dvanácti let ministroval v kostele svatého Pavla Apoštola v Pouchově a do školy chodil v Hradci Králové. V roce 1960 maturoval na Gymnáziu J. K. Tyla. Další studium mu bylo s ohledem na původ znemožněno. Proto se v letech 1960 – 62 vyučil v ZVÚ Hradec Králové strojním zámečníkem. Poté absolvoval základní vojenskou službu (1962 – 64).

V roce 1965 byl po několika odvoláních přijat ke studiu na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Dne 5. ledna 1968 tajně vstoupil do dominikánského řádu (Řád bratří kazatelů (Ordo (Fratrum) Praedicatorum, odtud zkratka O. P. nebo OP uváděná za jménem). Ten byl v této době na území Československa zakázán a působil tak tajně. V řádu Jaroslav přijal nové jméno Dominik. O rok později složil sliby a 22. června 1970 byl kardinálem Štěpánem Trochtou vysvěcen na kněze. Poté jako kněz působil v Chlumu svaté Máří, Nových Mitrovicích a v Jáchymově. Dne 7. ledna 1972 složil slavné sliby v dominikánském řádu.

V roce 1975mu byl odňat státní souhlas k duchovní správě, a proto nastoupil jako rýsovač v továrně Škoda v Plzni. Zároveň se ale tajně věnoval studiu a žil řádový život.  Od roku 1975 do roku 1986 byl vikářem provinciála a současně v letech 1976–1981 magistrem kleriků. Spolupracoval na zřízení tajného řádového studijního centra. V roce 1979 získal licenciát teologie na Papežské teologické fakultě sv. Jana Křtitele ve Varšavě. Za maření státního dozoru nad církvemi byl v roce 1981 odsouzen na patnáct měsíců odnětí svobody. Trest absolvoval ve věznici Plzeň-Bory. Přitížila mu i spolupráce se zahraničím, publikování v Samizdatu a organizování studia dominikánských kleriků.

V letech 1986 až 1998 byl provinciálem Československé dominikánské provincie. Po roce 1989 byl předsedou Konference vyšších řeholních představených a přednášel jako odborný asistent biblistiku na Teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Papežem Janem Pavlem II. byl 6. června 1998 jmenován královéhradeckým sídelním biskupem. Založil Diecézní teologický institut a církevní gymnázium ve Skutči. V letech 2000–2004 byl místopředsedou České biskupské konference. Janem Pavlem II. byl 6. listopadu 2004 jmenován apoštolským administrátorem diecéze litoměřické a tuto funkci vykonával do 22. listopadu 2008. V roce 2009 založil Diecézní církevní soud. V čele královéhradecké diecéze stál jedenáct let.

Arcibiskupem pražským byl jmenován papežem Benediktem XVI. dne 13. února 2010. Dne 18. února 2012 byl jmenován kardinálem.  Je velkým kancléřem Katolické TF UK Praha a dne 21. dubna 2010 byl zvolen předsedou ČBK.

Ocenění

Medaile I. stupně za zásluhy o Českou republiku – 28. 10. 2001 – prezident ČR Václav Havel

Velkokříž za zásluhy Pro Piis Meritis Suverénního vojenského hospitálního řádu sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě Českého velkopřevorství – 20. 6. 2007

Hodnost Bailiff, Čestný a záslužný velkokříž téhož řádu – 24. 1. 2013

Záslužný kříž I. stupně – 3. 6. 2008 – Ministerstvo obrany ČR

Rytíř Řádu Čestné legie – 19. 9. 2012 – Francie

Titul Capellanus Generalis Praelatus Magnae Crucis (GCLJ) Vojenského a hospitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského Českého velkopřevorství – 19. 9. 2012

Čestná medaile Arménského národního shromáždění Arménské republiky – 2015 - předseda Galusta Sahakyan

Čestná medaile předsedy vlády Arménské republiky Hovika Abrahamjana za zájem a podporu v nápravě historických křivd proti tomuto národu – 2015

Komandérský kříž s hvězdou Řádu za zásluhy o Polskou republiku – 12. 3. 2016 – prezident Andrzej Duda

Řád Bílého lva – 28. 10. 2016 – prezident ČR Miloš Zeman

Titul doctor honoris causa obdržel 3x –

15. 11. 2010 Univerzitou ve švýcarském Fribourgu za jeho celoživotní úsilí o svobodu člověka a boj proti totalitní moci

12. 2. 2013 Univerzitou Hradec Králové za podnět ke vzniku oboru „Politologie-latinskoamerická studia“

16. 3. 2015 Papežskou teologickou fakultou ve Varšavě v souvislosti se studiem licenciátu, který během komunismu na této fakultě absolvoval v roce 1979 s prací „Zápas o člověka“.

Je členem Vědecké rady KTF UK Praha, předsedou správní rady Českého katolického biblického díla a členem Konfederace politických vězňů. V roce 2010 byl laureátem ceny Dr. Františka Ulricha. Je čestným občanem Hradce Králové (27. 4. 2010), města Polná (2010) a Libice nad Cidlinou (2012).

Dílo

Monografie - Zápas o člověka, Úvod do studia Písma svatého, Škola vnitřní modlitby, Úvod do teologie.

Třicet let pracoval na překladu Jeruzalémské Bible do češtiny – autorský podíl a organizační proces.

Publikace článků v samizdatu Zahraniční studie. Dále publikoval desítky článků v v domácích i zahraničních časopisech a v denním tisku.

Foto: církev.cz