Jdi na obsah Jdi na menu
 


CURIE-SKLODOWSKÁ MARIE /7. 11. 1867-4.7.1934/

3. 5. 2012

curie.jpg

 

Narodila se ve Varšavě v rodině gymnazijního profesora matematiky a fyziky. Základní vzdělání získala částečně od svého otce, částečně na místních školách. Z Polska odešla do Francie, kde v roce 1891 složila jako první žena v historii přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie pařížské Sorbonny. Na živobytí a studium si vydělávala doučováním.

Po studiích pracovala v laboratoři Lippmanových závodů a současně na Sorbonně studovala matematiku. Studia ukončila v roce 1894, kdy také poznala Pierra Curie. Ten pracoval jako doktorand u prof. Becquerela. Sňatek uzavřeli o rok později. Becquerel na doporučení Pierra nabídl Marii doktorandské studium ve své laboratoři. Její první práce byla z oblasti změn magnetismu kalených ocelí.

V roce 1896 Becquerel objevil záření uranových solí a Curie-Sklodowská tento jev pojmenovala slovem radioaktivita a příslušné látky radioaktivní. Její další práce se týkala dělení uranové rudy na jednotlivé sloučeniny. Nejprve zjistila, že radioaktivní záření vysílá thorium i samotný uran. Protože však radioaktivita byla stále vysoká, uvědomila si, že musí hledat neznámý prvek.

Bádání však bylo poměrně náročné na množství výchozího materiálu, a proto žádá vídeňského ministra orby hraběte Buquoye o zaslání vzorku smolince z Jáchymova. Ten jí nechal poslat několik tun odpadu z továrny na uranové barvy v Jáchymově.

V červenci 1898 izolují Marie a Pierre z tohoto materiálu nový prvek. Ten Marie pojmenovala na počest své původní vlasti – polonium. O čtyři měsíce později oznamuje teoretický objev dalšího prvku. Ten pro vysokou radioaktivitu pojmenovala jako radium – zářící. Členové akademie věd v Paříži, ale její závěry odmítli a žádali hmatatelný důkaz. Toho se jim dostalo v roce 1910 ve formě desetiny gramu stříbrného kovu. Pro její získání zpracovala několik tun radioaktivního odpadu z Jáchymova. Zároveň objasnila model vzniku radioaktivity jak vedlejší produkt rozpadu atomových jader.

Díky své práci byla jako první žena na světě dvakrát oceněna Nobelovo cenou, navíc ve dvou oborech. Nejprve v roce 1903 obdržela společně s Becquerelem Nobelovo cenu za fyziku za zkoumání radiačních jevů a v roce 1911 za objev a izolaci polonia a radia obdržela společně s Pierrem Curie Nobelovo cenu za chemii. V roce 1903 jako první žena na světě obdržela i titul doktora fyziky na Sorbonně.

Na základě slávy získal Pierre místo profesora na Sorbonně a Marie se stala vedoucí výzkumu nově zřízené laboratoře. Její štěstí ale netrvalo dlouho. Dne 19. dubna 1906 Pierre nešťastně upadl pod koňský povoz a po několika dnech svým zraněním podlehl. Zároveň se Marie pro množství práce odcizovala svým dcerám – Iréne (1897) a Evou (1904).

13. května byla Marie jmenována na místo svého zesnulého manžela a stala se tak historicky první profesorkou na Sorbonně. Vedení laboratoře si ponechala. V roce 1911 nebyla ještě před ziskem Nobelovo ceny rozdílem jednoho hlasu zvolena do Akademie věd. V roce 1914 pro ni francouzská vláda založila Institut du radium (Ústav pro radium). Z tohoto institutu vyšla řad nositelů Nobelových cen, včetně Mariiny dcery Iréne Joliot-Curie, která Nobelovo cenu získala společně s manželem Frédericem za objev uměle vyvolané radioaktivity.

Během I. sv. války prosadila zřízení polních rentgenologických stanic, které z pozice vedoucího vojenské lékařské buňky organizovala a řídila. Tyto stanice vyšetřily více než 3.000.000 miliony případů zranění vojáků.

Po válce cestovala po světě a iniciovala zakládání Ústavů pro léčbu rakoviny. V této době patří mezi její žáky františek Běhounek – zakladatel československé atomové fyziky. V roce 1925 Marie Curie-Sklodowská navštěvuje město, které stálo na počátku její vědecké kariéry – Jáchymov. Zde sfárala do dolu Svornost a navštívila i lázně. Zde prokázala neúčinnost pitných kúr a naopak vhodnost koupelí v radiové vodě.

Zemřela v nemocnici Sallanches v Savoy u Paříže na aplastickou anémii, kterou si pravděpodobně přivodila absolutní absencí ochranných opatření při práci s radioaktivními látkami.

Pro zásluhy na poli vědy byly její ostatky v roce 1995 slavnostně přeneseny do pařížského Panteonu.