SUCHÁ
Osada Suchá (německy Dürnberg) vznikla pravděpodobně na počátku 16. století v souvislosti s rozvojem jáchymovského hornictví během stříbrné horečky. Ve stejné době vznikaly i okolní hornické osady Léno (Holzbachlehen) a Plavno (Holzbach). První doklady o osídlení širší oblasti však sahají již do počátku 13. století, kdy klášter v Teplé podle některých pramenů založil v rámci kolonizační činnosti nedaleko dnešní Suché osadu Hanau (Hagenau). Ta existovala v období před založením horního města Jáchymova.
Suchá byla založena v údolí potoka Suchá na svazích Černé skály v prostoru jáchymovského horního revíru, v blízkosti stříbrných dolů. Těženy zde byly rudní žíly různé vydatnosti, především žíly sv. Františka, Zeidler, Pomoci Boží, Kobaltová a Neuhäusel. Obyvatelé se živili hlavně hornictvím, prací v lese a drobným zemědělstvím. Přestože osada existovala již dříve, první dochovaná písemná zmínka o Suché pochází až z roku 1785, kdy je uváděna ve správních soupisech.
Po postupném vyčerpání místních dolů se obyvatelé přeorientovali na zemědělství, pastevectví a lesní práce. Dodnes toto období připomínají kamenné valy vzniklé při odklízení kamenů z polí, dnes většinou zarostlé lesem. Písemné prameny z období mezi útlumem těžby a polovinou 20. století se o Suché zmiňují jen zřídka.
Po druhé světové válce byla oblast výrazně zasažena odsunem německého obyvatelstva. Z osad Léno i Plavno bylo odsunuto prakticky veškeré obyvatelstvo, zatímco na Suché zůstali především odborní pracovníci zaměstnaní v jáchymovských dolech. Osada byla následně dosídlena obyvateli z vnitrozemí, zatímco Léno a Plavno již nebyly trvale obnoveny.
Na Suché byla po válce znovu zprovozněna škola, fungovala zde hospoda a byl vybudován vodovod přivádějící vodu z potoka Suchá. Po zahájení intenzivní těžby uranu byl v prostoru zaniklé osady Plavno otevřen stejnojmenný důl na uranovou rudu. Vedle vězňů zde pracovali také civilní zaměstnanci, což dočasně zvýšilo počet obyvatel Suché.
Po ukončení těžby uranových rud se část obyvatel vystěhovala do nedalekého Ostrova, kde vznikala nová sídliště s moderním bydlením. Mnoho domů v Suché tak zůstalo prázdných. Oblast však měla značný rekreační potenciál – čisté ovzduší, klidné prostředí a blízkost lyžařských areálů v Jáchymově a na Klínovci postupně přilákaly rekreanty z celé republiky. Výstavba rekreačních chat zde pokračovala až do roku 1980.
Dnes je nejvýznamnější stavbou osady kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova z 20. let 20. století. Stavba sice nepatří mezi architektonicky mimořádně hodnotné objekty, ale díky setkávání současných i bývalých obyvatel tvoří důležité společenské centrum osady. V místě se nachází také sjezdovka s vlekem a malý skokanský můstek.
Rudní žíla sv. Františka byla podobná jáchymovské žíle Evangelist. Při mocnosti dosahující až kolem 90 centimetrů obsahovala vedle vápence, křemene, dolomitu a břidlice především rudy uranu, stříbra, kobaltu a vizmutu. Žíla Zeidler měla velmi podobné složení. Žíla Pomoci Boží byla významná vysokým obsahem ryzího stříbra, zatímco žíla Kobaltová obsahovala zejména smaltin. Žíla Neuhäusel nesla kromě uranových rud také leštěnec olovnatý, kyz arzénový a kyz niklový.
Doly se nacházely ve dvou kutacích polích – severním a jižním. V jižním poli ležely dva hlavní doly držené saskými těžařskými bratrstvy, Štola saských šlechticů a důl Pomoc Boží. Uranová ruda z těchto dolů byla odevzdávána v Jáchymově, zatímco ostatní kovonosné rudy se podle starého horního práva odvážely do hutí ve Freibergu. Důl Pomoc Boží dosahoval hloubky asi 400 metrů, ale v 19. století byl z velké části vyčerpán a částečně zavalen.
V severním poli se nacházely menší doly v držení soukromých těžařů. Roku 1879 byla ražena štola Suchá (Dürnberg) po žíle Neuhäusel, která se později napojila na žílu Zeidler. Z této štoly byl vyražen také asi 21 metrů hluboký komín na žílu Kobaltovou.
V roce 1948 byl přímo v osadě otevřen uranový důl Tomáš. Nebyl příliš výnosný, přesto dosáhl hloubky 253 metrů. Napojen byl na žíly Wolfgang, Tomáš, Steingeler a Dürnberg. Odvodňován byl Kozlí (Bockovou) štolou, jejíž ústí se nachází za dnešní poštou v Jáchymově.
