SAMOTY JÁCHYMOVA
Sonnenwirbelhäuser
Nejvýše položená samota Krušných hor (1140 – 1155 m. n m.) patřící pod Jáchymov stála již od 16. století na západním úpatí Klínovce směrem k Božímu Daru při původní stezce z Božího Daru na Měděnec. Název osady odrážel i místo jejího umístění, název Keilberg/Klínovec totiž pochází až z 19. století. Do té doby se nejvyšší hora Krušných hor jmenovala právě Sonnenwirbel. Její založení popisuje ve svém díle i kazatel Johannes Mathesius.
K jejímu vzniku došlo po nálezu stříbrné žíly v roce 1533, osada byla tedy stejně stará, jako nedaleký Boží Dar. Podle II. vojenského mapování (Františkovo mapování) zde v letech 1842 – 1853 stály tři domy, které správně spadaly pod jáchymovskou část Elbecken. Farou ale obyvatelstvo náleželo k Božímu Daru (ryze praktické uspořádání, protože i farnost Boží Dar spadala pod vikariát v Jáchymově). V roce 1920 zde žilo 26 obyvatel ve čtyřech domech.
Osada byla demolována po II. světové válce z důvodu, že osada stojící v blízkosti státní hranice spadala pod nově zřízené hraniční pásmo. Dnes na jejím místě najdeme větrné elektrárny a trojboký hraniční kámen.
Unruh / Neklid
V roce 1543 byl v Elbeckenském údolí v místě nazývaném Widergebirg otevřen na žíle Silberwäscher důl Unruhe, který byl funkční až do 19. století. Samotu tvořily dvě budovy, z nichž jedna pravděpodobně sloužila jako cáchovna dolu a druhá, menší byla obytná. Větší a původní budova byla zbořena v polovině 20. století. Druhá budova se dochovala dodnes. Na místě původní budovy a dolu dnes probíhá jedna ze zdejších sjezdovek.
Rauschererb / Můstek
Skupina čtyř chalup v údolí Stísněného potoka. Podle 1. Vojenského mapování (2. polovina 18. století) mají tři domy popisné číslo, čtvrtá budova nikoliv. Podle 2. Vojenského mapování (1836 – 1852) se samota nazývá Rauscher. Ve spojení jména jáchymovské rodiny Rauscher a slova erb se nabízí otázka, zda se nemohlo původně jednat o dědičný (svobodný) statek této rodiny.
Zajímavost spojená s tímto místem je zcela jistě interpelace ministra financí ze dne 27. ledna 1926. Ta se týkala hrubého jednání orgánů důchodkové kontroly. V této době v jedné z budov fungoval hostinec Josefa Fassmanna. V roce 1946 hostinec s 12 lůžky provozovala Antonie Spilková.
Na konci druhé světové války začal na svahu nad samotou vznikat skokanský můstek. Dokončený byl ale až po válce a jeho zbytky jsou v terénu jasně patrné dodnes. Umožňoval až 70 metrů dlouhé skoky. Na protějším svahu vznikla sjezdovka se zhruba 600 metrů dlouhým vlekem.
Krátce po skončení války byly chalupy využívané jako malý zajatecký tábor.
Dnešní Sporthotel Můstek vznikl na místě původních chalup.
Po dostavbě železnice z Ostrova do Jáchymova se plánovalo prodloužení trati do Vejprt a Německa. A právě zde bylo plánováno ústí dvoukilometrového tunelu vedoucího masivem Klínovce k hájovně Partum v Loučné.