Jdi na obsah Jdi na menu
 


MARIÁNSKÁ

2. 5. 2012

Osada Mariánská vznikla jako součást Werlsgrünu při civilizační a osidlovací činnosti kláštera v Teplé ve 13. století. Ještě v roce 1386 patří tato osada Tepelského kláštera, ale v roce 1434 je v majetku ostrovské větve rodu Šliků. V roce 1561 vydala rada města Jáchymov rozhodnutí, kterým jsou obyvatelé Werlsgrünu i Sorgu podřízeni pravomoci jáchymovské městské rady. Od té doby jsou obě, teď už oddělené osady, součástí Jáchymova. Nicméně spory Jáchymova a původní vrchnosti z Ostrova trvaly ještě dvě stě let. Šlo hlavně o užívání pastvin a vody pro pasoucí se stáda dobytka. Pastevectví bylo totiž hlavním způsobem obživy v této oblasti, protože pro drsné klima nebylo možné pěstovat obilí nebo jiné plodiny.

Osada Nový Sorg vznikla na počátku šestnáctého století na místě poustevny, kterou obýval Johannes Niavius (Schneevogel).  Ten prorokoval velkou slávu nového města, které vznikne nedaleko, jeho pád a nový rozkvět. Mathesius ve své Sareptě uvádí, že poustevna bývala v sousedství Černé štoly – doslova: kolem sv. Albrechta dole u Wolfsbergu, tam kde prochází Černá štola. Jedná se tedy o doklad důlní činnosti již před založením Jáchymova. Johannes Niavius byl pravděpodobně příbuzný s Paulem Niaviem z Plavna, který kolem roku 1495 studoval na akademii v Lipsku a byl znám jako významný učenec své doby. Další, kdo připomíná původní hornickou činnost v těchto místech je Liebald. Ten upozorňuje na haldy na Zimmerhöhe a Schmitzbergu a okolnost, že ještě v roce 1923 mají zdejší obyvatelé povinnost čerpat vodu ze starých štol.

Na počátku šestnáctého století Šlikové zakládají Jáchymov a právě Niaviusovo proroctví mělo údajně přilákat první prospektory. Když ale hornictví počalo upadat, rozpomněli se horníci i na druhou část proroctví a aby urychlili příchod nového rozkvětu, založili na místě Niaviusovo poustevny nad potokem Reibach dřevěnou kapli (1691 schváleno pražským biskupstvím.). Dřevěná kaple byla nahrazena velice brzy kamennou stavbou (1692 – 93). Do této kaple byla umístěna darovaná a pověstmi obklopená milostná, tedy milostmi přímluv obdařená, soška Panny Marie. Zároveň se název osady změnil z Nový Sorg na Maria Sorg. Dne 8. srpna 1699 nechalo hornické bratrstvo s prosbou o obnovení slávy Jáchymova vysvětit nově vystavěný kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se brzy stal poutním místem. Při původní kamenné kapli se v roce 1700 usadil poustevník Eusebius Kolitsch, člen Třetího řádu sv. Jeronýma z Hřebečné, který pečoval o kostel. Roku 1728 byl přepaden lupiči hledajícími cennosti a v poustevně upálen. Jeho ostatky byly uloženy v kryptě kostela a označeny iniciálami poustevníka.

Je zajímavé, že v této době začíná oživení hornické činnosti v Jáchymově. Doly se ale orientují na arsen, kobalt a cín.

Počet poutníků neustále rostl, a proto nechala jáchymovská radnice v místě postavit hostinec pro jejich zaopatření. Toto opatření se projevilo jako nedostatečné. Proto jsou na místo povoláni v roce 1751 kapucíni. Císařský dekret povoluje kapucínům vykonávat bohoslužby od ledna 1754. Ti zde i proto při kostelu staví hospic – malý areál pro poutníky a zároveň se věnují duchovním potřebám poutníků i místních, vzdělávání a charitativnímu působení v rámci regionu. Vzhledem k tomu, že kapucíni jakožto odnož řádu sv. Františka patří mezi chudé řády, podporuje hospic materiálně město Jáchymov. Konkrétně dávkami obilí, stavebního i topného dřeva a piva. Původní čtyři kapucíni žijí také z příspěvků věřících. Hospic byl dostavěn roku 1765 a zároveň s ním vyrostla i řádová svatyně zasvěcená sv. Františkovi. Vybavení tohoto kostela pocházelo z darů poutníků. Roku 1781 vyzdvihl Tadeáš Schmidt z Jáchymova na kostel Nanebevzetí Panny Marie věžičku. O působení kapucínů píše pamětník doslova - v době hladu se kapucíni s potřebnými dělili i o jejich hlad. Kapucíni také zřídili malou školu, kde zdarma vyučovali děti místních obyvatel.

Různá zázračná uzdravení, pečlivě popsaná, datovaná a jmenovitě určená sepsal a v roce 1902 v Jáchymově vydal kapucín páter František Serafín. Upozorňuje ale, že nebyla prozkoumána církví, a proto je uznává pouze tak, jak dovolují Buly papeže Urbana VIII.

Kapucíni zde působili až do roku 1946. Tehdy již byl název osady počeštěn na Mariánská. To zde působili poslední dva členové řádu. Ti byli v roce 1948 zatčeni a klášter byl uzavřen. Podařilo se zachránit sošku Panny Marie, která je dnes umístěna v kostele sv. Jáchyma v Jáchymově a varhany z kostela sv. Františka, které jsou v kapucínském kostele v Sokolově. V červnu 1949 byl u kláštera postaven druhý pracovní tábor pro politické vězně na Jáchymovsku. V dřevěných budovách bylo umístěno 700 vězňů. Budovy kláštera se zároveň staly místem utrpení. V budově hospice byla zřízena kasárna SNB – oddílu Jeřáb, střežícího celou oblast těžby uranu. Ve sklepech kostela Nanebevzetí Panny Marie byly zřízeny výslechové a kárné cely určené k provádění zostřených výslechů a umístění vězňů, kteří se pokusili o útěk a přežili opětovné zatčení. Kostel sv. Františka potom sloužil jako skladiště a střelnice.

Ve svahu nad budovami bývalého kláštera postavily Uranové doly Jáchymov v roce 1948 nové sídliště pro horníky zaměstnané vedle vězňů v nedalekých dolech Eva, Adam a Eduard. Sídliště bylo tvořené padesáti dřevěnými dvojdomky, školou, školkou a kulturním centrem. Ty byly po ukončení těžby v roce 1962 přeměněny na rekreační objekty.

Klášterní budovy byly po zrušení tábora k 1. dubnu 1960 používány jako skladiště a pro značnou zchátralost byl celý klášter 31. května 1965 odstřelem demolován.

Původní dřevěné budovy tábora Mariánská byly v roce 1962 přeměněny v Ústav pro mentálně postižené dívky. Ten do roku 1981 vedly školské sestry. Areál Ústavu sociální péče zde funguje dodnes. Jde však o moderně zařízené pracoviště s civilními zaměstnanci. Při silnici k ústavu je patrný zbytek klášterní zdi a dochovala se i budova kapucínské školy. To jsou jediné pozůstatky klášterního areálu, do kterého se konaly poutě až do konce devatenáctého století.

Původní Říšská silnice začínala v Jáchymově na náměstí Slovany, pokračovala táhlým Popovským údolím přes Popovský vrch do osady Pffafengrün - Popov. Odtud vedla silnice na výšinu nad Mariánskou a dále do Hroznětína a Ostrova. Dnes je tato cesta díky rozsáhlému odvalu dolů Svornost a Josef naprosto neschůdná. Ten totiž zasypal celé Popovské údolí i s částí původního náměstí v Jáchymově.

U hospice původně stála alej lip. Stromy byly vykáceny při stavbě kláštera. Podle pověsti vyrostly z lipové hole, kterou zde zapíchl mládenec z Jáchymova obviněný z vraždy. Aby se očistil, putoval k Niaviusovi. Ten mu poradil, aby se podvolil Božímu soudu. Na znamení jeho nevinny hůl obrostla a mládenec tak byl zachráněn.