Jdi na obsah Jdi na menu
 


VZNIK A ROZVOJ LÁZEŃSTVÍ

3. 5. 2012

Od samého počátku bylo využívání pramenů, stejně jako jejich vyhledávání, nerozlučně spojeno s postupem důlních prací na dolech Svornost a Werner (Rovnost). Již v roce 1864 voda z pramene, který horníci narazili při hloubení Svornosti, tento důl zatopila až po šesté patro. Zde je dědičná štola sv. Daniel, kterou voda volně odtékala do potoka. Zpočátku tak byly využívány pouze prameny náhodně objevené na Werneru. Na základě vyprávění starých horníků o tom, že je voda zbavila bolestivých problémů, město požádalo Vídeň o povolení zřídit lázně. Do města tak přijíždějí dr. Jindřich Mache a dr. Štěpán Mayer, kteří mají ověřit radioaktivitu pramenů a jejich účinek. Vzhledem k jejich dobrozdání Ministerstvo orby vyzvalo okresního lékaře v Jáchymově, Dr. Leopolda Gottlieba, aby vyzkoušel účinky vody z dolu Werner ve své ordinaci. Zároveň byl instruován, aby při tom spolupracoval s Ing. Josefem Štěpem, který myšlenku nových lázní propagoval ze své pozice vrchního horního správce.

V roce 1906 tak Dr. Gottlieb v domě pekařského mistra Josefa Kühna (Náměstí Republiky 282) zřídil dvě lázeňské kabiny pro radioaktivní koupele. Vodu sem v putně na zádech donášel vysloužilý horník Josef Prennig zvaný Donnerkheil. Zájem o nové lázně byl díky prokazatelně pozitivním účinkům značný, takže už v roce 1907 Prennig dovážel vozu povozem. Lázeňské kabiny kapacitně nedostačovaly, a proto byly zřízeny další čtyři kabiny v budově továrny na uranové barvy.

V roce 1908 bylo ve Vídni zřízeno nové Ministerstvo veřejných prací, pod které byly převedeny i jáchymovské doly. Zároveň byl vedením lékařských procedur v Jáchymově pověřen báňský lékař Dr. Adolf Langhans. Ministerstvo rozhodlo i o stavbě potrubí pro dopravu radioaktivní vody pro potřeby lázní. Toto potrubí bylo položeno mezi dolem Werner a dolem Svornost, odkud pokračovalo štolou Daniel až do dolní části města (ústí štoly je dnes pod povrchem kruhové křižovatky). Tyto práce řídil již zmiňovaný Ing. Josef Štěp. Při ukončení prací byla pořízena fotografie všech účastníků tohoto díla. Délka potrubí nakonec činila více než čtyři kilometry. Na dole Werner byly zároveň postaveny retenční nádrže o obsahu 625 a 1400 hektolitrů.

V roce 1911 byla podle projektu dvorního stavitele Zottera postavena první čistě lázeňská budova v Jáchymově.  Šlo o c. k. Lázeňský ústav pro léčbu radiem (dnes Lázeňské centrum Agricola), první lázeňský ústav tohoto typu na světě. Do haly této budovy byly svedeny Štěpovo prameny z dolu Werner a sloužily k pitným kúrám. Kromě toho se zde aplikovaly koupele a inhalovaly se výpary radia. Navíc se díky novým objevům a studiím zjistilo, že radium má možné využití i při léčbě nádorových onemocnění a dalších, do této doby neléčitelných, chorob. Tato stavba velice brzy přestala kapacitně stačit zájmu hostů a proto akciová společnost v čele s hrabětem Sylva-Taroucce začíná roku 1910 podle plánů barona Gustava von Flesch-Brunningena stavět nový hotel pro potřeby lázní. Stavbou byl pověřen vídeňský stavitel Burian. Nová budova stojí na místě bývalého zájezdního hostince Ameisenhügel (Na Mravenčím vršku). Můstek říšské silnice, která vedla okolo Radium-Paláce, se zachoval dodnes. Boží muka s letopočtem 1731, která u něj stála, jsou dnes postavena u budovy městského muzea.

V roce 1912 je hotel Radium-Palác předán k užívání. Jeho výstavba stála třináct milionů rakouských korun a na svou dobu byl supermoderně vybaven. Díky tomu byl zařazen mezi deset nejluxusnějších hotelů v Evropě. V každém pokoji byla zavedena teplá i studená voda, telefon a elektrické zařízení k přivolání personálu. V letech 1918–19 byl postaven Ústav pro ozařování a od roku 1924 jsou celé lázně ve státní správě. Rozsáhlé terasy, Lesní kavárnu nebo tenisové kurty realizoval až v roce 1929 hoteliér Urban. Ten také hotel a tím i celé lázně dostal do povědomí celého světa. Jen na okraj, všimněte si u brány schodiště na balustrády dvou soch. Postava ženy s nádobou a postava muže se zářícím předmětem v rukách. Evokují mi představu spojení geologického bohatství a léčivé prameny.

Svému účelu sloužil Radium-Palác do první světové války, kdy byly lázně uzavřeny. Ještě před tím jej navštívili např.: J. W. von Goethe, A. Jirásek, baron Rothschild, Richard Strauss, Max Švabinský nebo E. Bass. Významným návštěvníkem byl i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ten Jáchymov navštívil celkem sedmkrát a dokonce zde 7. března 1930 oslavil své osmdesáté narozeniny. Pobýval zde také jeho nástupce Dr. Eduard Beneš - celkem třikrát v letech 1927, 1937 a 1947.

Za okupace Československa během II. sv. války se Radium-Palác stává pobočkou Berlínské nemocnice a je zde zřízen vojenský lazaret. Jáchymov je zároveň prohlášen za lazaretní město Wehrmachtu.

Po přerušení slibného rozvoje lázní druhou světovou válkou a s koncem tohoto konfliktu se zdá být nový rozmach lázní danou věcí. Po roce 1945 zde například působili význační lékaři MUDr. František Žďárský a prim. MUDr. Josef Slánský. Ti stanovili nové léčebné postupy při použití radonových vod, které se ukázaly být základem nové slávy zdejších lázní. Slibný rozvoj byl ale znemožněn masivní těžbou uranu (Radiumpalác byl přeměněn na léčebnu ROH, ostatní budovy lázní potom sloužily jako ubytovny pro pracovníky Jáchymovských dolů), a tak rozvoj začíná až v šedesátých letech. Jáchymov roku 1963 získal statut lázeňského města a 1. ledna 1964 vznikly Československé státní lázně. V roce 1975 vyrostl nad lázeňskou zónou pro naprostou kapacitní nedostatečnost nový ústav - Sanatorium akademika Františka Běhounka podle projektu architekta A. Tenzera. Zároveň se opravují i ostatní lázeňské budovy – Union, Lužice, Blaník, Dášenka a Dalibor. Výstavba lázní je ukončena v roce 1992 otevřením komplexního sanatoria Curie. Léčebné lázně Jáchymov mají k dispozici 1100 lůžek v řadě budov (Radium-Palác, Curie, Běhounek, Astoria, Dalibor, Jitřenka, Elektra, Praha, Lužice a Dagmar). To umožňuje ročně pomoci či vrátit zdraví 16.000 pacientů z celého světa.

Kvůli vývoji lékařské vědy došlo k zásadnímu posunu v nazírání na léčbu chorob. Zatímco původně se kromě pohybového aparátu v Jáchymově léčila i různá závažná onemocnění jako například tuberkulóza kůže, nádorová onemocnění kůže, orgánů i krvetvorby nebo stavy po operacích nádorů, po roce 1945 byli tito klienti přesunuti zcela do péče nemocničních zařízení a Jáchymov se specializoval na pohybový aparát. Díky tomu se Jáchymovské lázně staly v rámci Československa dominantním zařízením v tomto lázeňském segmentu.

 Jáchymovské lázně se dnes specializují na onemocnění pohybového aparátu a poruch látkové výměny. Dodnes jde o jediné lázně na světě, které léčí prakticky všechna postižení pohybového aparátu od akutních po chronické stavy.

Hlavní směry léčby směřují na orgánové soustavy:

  1. POHYBOVÉ - degenerativní onemocnění kloubů a kostí, záněty kloubů, Bechtěrevova choroba, revmatoidní artritida, stavy po operacích ortopedických a revmaortopedických nebo operacích periferního nervstva
  2. NERVOVÉ - poruchy periferního nervstva, záněty nervů po infekčních a revmatických chorobách, neuralgie
  3. CÉVNÍ - arterioskleróza velkých cév, cévní křeče, Raynaudova choroba
  4. METABOLICKÉ – neuritida při cukrovce, dna
  5. NEMOCI STÁŘÍ – speciálně robotizující a tonizující léčba

K léčbě se používá jáchymovské bohatství-radium a radonová voda. Ta se získává na dole Svornost ze tří pramenů - Běhounek, Curie a C-1 (Curie, Evangelista, Becquerel). Průměrný obsah radonu ve vanách činí cca. 5000Bq/l a jediná úprava vody spočívá v jejím ohřevu protiproudem.

Kromě radonové vody se v přísně indikovaných případech používá Brachyradiumterapie (tzv. krabičky), což je přímé ozařován radiem ze vzdálenosti menší než pět centimetrů. Pokud je vzdálenost větší, jedná se o Telecurieterapii. Podpůrnými metodami jsou např.: elektroakupunktura, aplikace tepla, mechanoterapie, magnetoterapie, masáže a pohybová cvičení v bazénu nebo tělocvičně.

Ona léčivá krabička je vlastně dvouplášťová tuba uložená v aplikačním pouzdru a obalená plexisklem.