NEJSTARŠÍ VEŘEJNÁ LÉKÁRNA V ČESKÝCH ZEMÍCH
Úvod
Čím více člověk poznává dějiny Jáchymova, tím více překvapí, kolik jeho významných prvenství zůstává téměř neznámých. Město, které dalo světu tolar, stálo u počátků pracovního lékařství a významně ovlivnilo vývoj hornického práva, bývá často spojováno především se stříbrem a později uranem. Ve skutečnosti však patřilo také k místům, kde vznikaly mimořádně moderní myšlenky v oblasti péče o člověka.
Jedním z těchto příkladů je zdejší lékárna. Když se dnes mluví o nejstarších lékárnách v českých zemích, bývají často připomínána velká historická města. Přitom právě rychle rostoucí hornický Jáchymov vytvořil už v první polovině 16. století prostředí, kde měla odborná zdravotní péče i dostupnost léčiv zásadní význam.
Důvod byl jednoduchý. Hornické město nebylo běžným sídlem své doby. Tisíce lidí zde pracovaly v mimořádně náročných podmínkách, hluboko pod zemí, vystaveny úrazům i nemocem spojeným s hornickou profesí. Aby mohlo tak významné centrum fungovat, potřebovalo nejen doly a hutě, ale také lékaře, systém pomoci a místo, kde bylo možné odborně připravovat léčivé prostředky.
Historie
Základy tohoto přístupu byly položeny už krátce po vzniku města. Horní řád vydaný rodem Schlik a vytištěný v Lipsku roku 1518 obsahoval na svou dobu mimořádně pokroková sociální ustanovení. Neřešil pouze organizaci těžby a správu dolů, ale také postavení samotných horníků.
V případě pracovního úrazu měli zranění horníci nárok na podporu a úhradu léčby. Těžaři měli povinnost podílet se na nákladech spojených s léčením, včetně léků a lékařské péče. V době, kdy sociální zabezpečení v dnešním smyslu neexistovalo, šlo o mimořádně moderní přístup.
Výjimečné prostředí Jáchymova dokládá také působení lékaře Václava Payera. Ten roku 1523 vydal spis věnovaný nemocem horníků, který je považován za jedno z prvních odborných pojednání o nemocech z povolání. Nezabýval se pouze samotnými chorobami, ale také jejich příčinami, prevencí a způsoby léčby.
Vznik samostatné lékárny tak nebyl náhodným krokem, ale logickým pokračováním systému, který se v Jáchymově vytvořil. Hornické město potřebovalo místo, kde budou dostupné léčivé přípravky nejen pro jednotlivce, ale také pro rozsáhlou komunitu lidí pracujících v jednom z největších průmyslových center tehdejší Evropy.
Roku 1526 získal syn mincmistra Georga Sturtze povolení otevřít v Jáchymově veřejnou lékárnu. Nešlo již pouze o přípravu léčiv v rámci činnosti jednotlivého lékaře či ranhojiče, ale o samostatnou instituci určenou k přípravě a vydávání léčivých prostředků. Právě tím se jáchymovská lékárna řadí mezi nejstarší doložené veřejné lékárny v českých zemích.
Její vznik je třeba chápat v širších souvislostech. Jáchymov byl v té době jedním z nejrychleji rostoucích měst střední Evropy. S horníky sem přicházeli odborníci, obchodníci i vzdělanci a vznikalo městské prostředí s potřebami, které často předbíhaly běžná sídla své doby.
Budova lékárny během dalších staletí prošla řadou změn. Sloužila různým účelům a její využití se proměňovalo společně s dějinami města. Přesto zůstala připomínkou období, kdy byl Jáchymov nejen centrem těžby, ale také místem nových přístupů k organizaci života hornické společnosti.
Odkaz
Význam jáchymovské lékárny nespočívá pouze v jejím stáří. Důležité je především prostředí, ve kterém vznikla. Společně s horním řádem, lékařskou péčí a odborným zájmem o choroby horníků tvořila součást systému, který byl na začátku 16. století mimořádně pokrokový.
Zajímavou připomínkou její historie jsou původní lékárenská repositoria, která jsou dnes součástí expozice dějin lékárenství v Kuksu. Díky nim zůstává část jáchymovské lékárenské tradice zachována i pro současné návštěvníky.
Na někdejší lékárenskou historii dnes symbolicky navazuje také Krušnohorská apatyka, která v historickém prostoru připomíná dlouhou tradici práce s přírodními látkami a léčivými přípravky.
Jáchymov tak světu nepřinesl pouze bohatství ukryté pod zemí. Ukázal také, že ti, kteří jej dobývali, nejsou jen pracovní silou, ale lidmi, kteří potřebují odbornou péči. A právě tato myšlenka patří k největším odkazům starého hornického města.
