MĚSTSKÁ ELEKTRÁRNA
Úvod
Počátek 20. století znamenal pro město období intenzivní modernizace. Rozvoj hornictví, lázeňského provozu i veřejných služeb kladl stále vyšší nároky na technickou infrastrukturu. Elektrická energie se stávala nezbytnou součástí městského provozu a dosavadní způsoby osvětlení i pohonu přestávaly vyhovovat. Rozhodnutí vybudovat vlastní městskou elektrárnu bylo logickým vyústěním snahy o technickou soběstačnost a moderní správu města.
Historie
Budovu elektrárny navrhl a postupně realizoval Franz Rehn v letech 1912–1923. Dlouhé období výstavby souviselo nejen s technickou náročností projektu, ale také s událostmi první světové války a hospodářskými problémy bezprostředně po jejím skončení. Elektrárna byla koncipována jako městský podnik zajišťující výrobu i distribuci elektrického proudu pro veřejné osvětlení, městské objekty, průmyslové provozy i soukromé odběratele.
Technologické vybavení odpovídalo standardům počátku 20. století. Součástí provozu byly generátory, rozvodná zařízení a akumulátorový systém umožňující vyrovnávat odběrové špičky. Ve 20. letech 20. století je doložen provoz synchronního konvertoru a rozsáhlé akumulátorové baterie. Objekt byl napojen na širší distribuční síť a postupně se přizpůsoboval měnícím se podmínkám energetiky. S rozvojem nadregionálních energetických soustav ztrácely malé městské elektrárny svůj původní význam a výroba elektrické energie byla postupně omezena.
Popis
Budova elektrárny je příkladem účelové industriální architektury počátku 20. století. Architektonické řešení vychází z funkčních požadavků technologického provozu a vyznačuje se jednoduchým hmotovým řešením, pravidelným rytmem okenních otvorů a důrazem na konstrukční přehlednost. Vnitřní dispozice byla přizpůsobena umístění strojovny, rozvodných zařízení a technického zázemí. Stavba zapadá do širšího kontextu Rehnovy tvorby, která výrazně ovlivnila podobu města v první třetině 20. století.
Obnova a současnost
Po ukončení původní funkce prošel objekt úpravami souvisejícími s novým využitím. Původní technologické zařízení se z větší části nedochovalo. Budova však zůstává hmotným dokladem počátků elektrifikace a symbolem doby, kdy elektrická energie představovala pokrok, modernitu a nový standard městského života.
