KROUPA František
Úvod
Období bezprostředně po skončení druhé světové války představovalo v Jáchymově zásadní historický zlom. Město, dosud s převahou německého obyvatelstva, se ocitlo v mocenském vakuu, v němž docházelo k rychlému utváření nové české správy. Právě v tomto prostředí se objevuje František Kroupa jako předseda revolučního národního výboru, tedy nejvyšší civilní autorita ve městě. Jeho působení je však krátké a jeho další osudy zůstávají nejasné.
Historie
František Kroupa se narodil 20. března 1909. Před koncem druhé světové války působil jako úředník tabákové režie, tedy státní instituce podřízené ministerstvu financí, která zajišťovala monopol na výrobu a distribuci tabákových výrobků. Tato instituce, známá jako Československá tabáková režie, měla rozsáhlou síť zaměstnanců a kontrolních orgánů, jejichž činnost zasahovala i do pohraničních oblastí. V dostupných údajích je uváděna jeho vazba na Kutnou Horu, což naznačuje původ ve vnitrozemí Čech.
Do Jáchymova přišel nejpozději v květnu 1945. Dne 15. května 1945 je již doložen jako předseda revolučního národního výboru. Okolnosti jeho příchodu nejsou přímo doloženy. Vzhledem k charakteru jeho předchozího zaměstnání nelze vyloučit, že se v regionu pohyboval již v době okupace, případně že byl do pohraničí vyslán v rámci obnovy státní správy bezprostředně po osvobození.
Popis
V květnu 1945 byl Jáchymov městem s výraznou převahou německého obyvatelstva a pouze omezenou přítomností českého živlu. Revoluční národní výbor převzal správu města v situaci rozpadu původních správních struktur, absence standardní justice a zvýšeného napětí. Předseda výboru disponoval rozsáhlými pravomocemi, které zahrnovaly správu majetku, bezpečnostní opatření i rozhodování o internaci obyvatelstva.
Působení Františka Kroupy ve funkci končí dne 3. července 1945. Důvody jeho odchodu nejsou známy. V některých poválečných svědectvích a zejména v sudetoněmeckém exilovém tisku je jeho jméno spojováno s násilnostmi vůči německému obyvatelstvu, včetně zatýkání, fyzického nátlaku a úmrtí během výslechů. Tyto informace však nelze na základě dosud známých českých archivních pramenů jednoznačně potvrdit ani kvantifikovat, a je proto nutné k nim přistupovat s kritickou opatrností.
Emigrace
Z nepřímých zahraničních evidencí vyplývá, že se František Kroupa po válce dostal do americké okupační zóny v Německu, konkrétně do Bavorska. Zde pobýval v táborech pro vysídlené osoby přibližně do roku 1952. Tyto tábory sloužily nejen pro bývalé nuceně nasazené a válečné uprchlíky, ale i pro osoby, které z různých důvodů opustily Československo v poválečném období. Okolnosti jeho odchodu z republiky nejsou známy a nelze doložit, zda šlo o legální vystěhování či nelegální útěk.
Další osudy
Významným pramenem k jeho pozdějšímu životu je evidence československých bezpečnostních složek. Na Františka Kroupu, narozeného 20. března 1909, byl dne 15. července 1977 založen pátrací svazek Státní bezpečnosti vedený u krajské správy ministerstva vnitra v Karlových Varech s vazbou na Jáchymov. Spis byl později skartován. Samotná existence tohoto svazku dokládá, že Kroupa byl ještě v 70. letech evidován jako zájmová osoba a nacházel se mimo území Československa.
Závěr
František Kroupa představuje typický, avšak mimořádně obtížně uchopitelný příklad osoby z období bezprostředně po druhé světové válce, kdy se v pohraničí rychle formovala nová mocenská struktura. Jeho profesní zázemí v rámci tabákové režie a rychlý nástup do čela revolučního národního výboru naznačují určitou míru administrativní zkušenosti i důvěry ze strany poválečných orgánů. Přímé důkazy o jeho předchozím působení v regionu však chybí. Jisté je, že jeho životní příběh nekončí rokem 1945, ale pokračuje i v dalších desetiletích v zahraničí, kde zůstává předmětem zájmu československých bezpečnostních složek.
