JEŽEK OLDŘICH Mgr. /1931 - 2020/
Život a působení
Oldřich Ježek se narodil roku 1931 ve Frýdku na severní Moravě. Jeho otec byl francouzský legionář. Rodina krátce žila v Karviné a od počátku třicátých let na Podkarpatské Rusi ve městě Slatina, dnes Solotvyno na Ukrajině. Dne 15. března 1939 musela rodina před postupující maďarskou armádou uprchnout. Přes Rumunsko, Jugoslávii, Vídeň a Moravu se dostala na Náchodsko, odkud pocházel jeho otec. Ten brzy získal místo kantýnského na Příbramsku, kde rodina prožila období druhé světové války.
Po skončení války se rodina přestěhovala do Jáchymova. Od srpna 1945 zde jeho otec provozoval Restauraci U Ferdy v Lidovém domě. Oldřich Ježek zde dokončil středoškolské vzdělání a roku 1949 maturoval. Následně vystudoval Vysokou školu pedagogickou v Praze. Již během studií začal působit jako učitel – v roce 1950 vyučoval v Krásném Lese, následující rok v Ostrově a po další roky při studiu učil také v Suché a v Horním Žďáru.
Po návratu z povinné vojenské služby v roce 1957 nastoupil do nové školy v Husově ulici v Jáchymově jako zástupce ředitele. V roce 1968 byl jmenován ředitelem školy. O rok později však musel školství opustit, protože podepsal prohlášení Manifest 2000 slov. Následně pracoval v Ostrově, nejprve v podniku Jitona a poté ve Škodových závodech.
Vztah k Jáchymovu
K pedagogické práci i veřejnému životu ve městě se mohl vrátit až v osmdesátých letech. Po roce 1980 se stal kronikářem Jáchymova a současně znovu působil jako učitel. Funkci kronikáře vykonával až do roku 2006 a po celou tuto dobu systematicky zaznamenával události a proměny města.
Po společenských změnách roku 1989 se vrátil také do vedení školy. V roce 1990 byl opět jmenován ředitelem základní školy v Jáchymově. Ve funkci působil do roku 1992, kdy odešel do důchodu.
Připomínky a památka
Oldřich Ježek patřil k lidem, kteří se dlouhodobě věnovali dokumentování historie města. Byl spoluautorem knihy Jáchymov – město stříbra, radia a léčivé vody a podílel se také na publikaci Jáchymov připravené pro potřeby městského kulturního střediska. O dějinách města pravidelně psal do Městského zpravodaje a jeho texty byly později součástí knihy Zápisník jáchymovského kronikáře. Je také autorem řady článků a přednášek věnovaných historii Jáchymova.
Byl ženatý a měl tři dcery. Po dlouhé nemoci zemřel dne 9. září 2020.
